VTIPY - o blondýnkách, černý humor, doktoři, ze školy, hádanky, o Pepíčkovi, kameňáky, o lordech, o sexu, policajti, úředníci, politici, somálci, ostatní ...
Láďa, bezdomovec, brňák jak hrom, přijde na úřad práce a žádá tam o nějakou práci. Tam sedí dva chlápci a jeden na to: ´Láďo, my bychom ti hrozně rádi nějakou práci dali, ale máš smůlu, nic nemáme.´ Láďa se nevzdává a říká: ´Chlapi, ale já se znám s Havlem.´ Oni: ´To ti tak žerem.´ Tak Láďa vezme telefon, vytočí Pražský Hrad, tam to vezme Havel, pokecaj, takový ty fráze, jako, jak se má Dáša, nebo, tak co kdy zase zajdeme na hrba. Ti dva jako že no a co, Havla u nás zná každej. Nereagujou. Láďa: ´Chlapi, ale já se znám i s Billem Clintonem.´ Zase vytočí Bílý dům. Zase pokecaj (Jak se má Hillary,...). No a zas nic, ti dva nereagujou. ´Láďo, práci nedostaneš.´ Tak Láďa: ´Chlapi, ale já se znám i s papežem.´ Tak vezmou dodávku, dojedou do Vatikánu, tam papež zrovna slouží mši, plný kostel lidí. Láďa se pustí nahoru k oltáři, už zdálky volá: ´Nazdar Karle !´ Papež ho uvidí, roztáhne ruce, objímají se, pokecaj, jak to jde a jak se má Bůh, ...atd. Láďa se vrátí zpátky, tam stojí ti dva chlapi, úplně vodvařený, dolní čelisti spadlý až na hrudník, voči vykulený. Láďa na ně kouká: ´To jste tak hotový z toho, že se znám s papežem?´ ´Ne to ne, ale před chvilkou tudy šli dva Japonci, a ten jeden se ptal: ´Co je to za kreténa, co támhle stojí vedle Ládi?´
Na jedné farme žil farmár se ženou a tremi syny. Jednoho rána se žena probudila a vidí na louce ležet jedinou jejich krávu, docista mrtvou. Prepadla ji beznadej - jak by ted mohla sehnat obživu pro svoji rodinu? Dostala se do velice silné deprese a obesila se v kuchyni. Když se probudil její muž, také on videl, co se stalo. Kráva mrtvá, žena mrtvá - naprosto bezvýchodná situace. Popadl pušku a strelil se do hlavy. Nejstarší syn se probudil, spatril, co se stalo a rozhodl se, že pujde k rece a utopí se. Došel k rece a tam na brehu našel sedet vodní vílu. Ta mu rekla: ´Znám príciny tvého zoufalství. Pokud se se mnou petkrát v rade pomiluješ, pomocí kouzel oživím tvé rodice i krávu.´ Syn souhlasil, ale po ctvrtém vyvrcholení se zhroutil a nebyl schopen dál pokracovat. Víla ho tedy vtáhla do vody a utopila. Další syn se probudil a také se rozhodl se utopit. U reky jej oslovila víla: ´Když se se mnou desetkrát pomiluješ, všechno napravím.´ Tak to mladík zkoušel, vydržel sedmkrát, ale víle to nestacilo a i jeho utopila. Když se nejmladší syn probudil a zjisitl, že kráva i rodice jsou mrtvi a bratri zmizeli, také se vydal k rece. Víla tam na nej už cekala a povídá: ´Videla jsem, co všechno se stalo, ale mohu to všechno napravit, pokud se se mnou patnáctkrát pomiluješ.´ Mladík odpovedel: ´To je všechno? Jen patnáctkrát pomilovat? Proc ne dvacetkrát?´ Vílu to ponekud zarazilo a mladík pokracoval: ´Sakra, proc ne petadvacetkrát?´ Víla váhala s odpovedí a mladík pridal: ´Co takhle tricetkrát?´ ´Dost!! Dobre, když me tricetkrát pomiluješ bez odpocinku, ta všechny oživím.´ Ted se ale zarazil mladík: ´Hele, moment. Jak mi zarucíš, že tricetkrát v rade te nesloží, tak jako to složilo tu krávu?´