VTIPY - o blondýnkách, černý humor, doktoři, ze školy, hádanky, o Pepíčkovi, kameňáky, o lordech, o sexu, policajti, úředníci, politici, somálci, ostatní ...
´Co nám dává husa?´ - ´Fádlo.´ - ´Sádlo, ano správně, a co nám dává ještě?´ - ´Fádlo.´ - ´No, to už jsi říkal, ale co nám dává ještě kromě sádla?´ - ´Fádlo.´ - ´Podívej se, Pepíčku, zkusíme to jinak. Kde spí tatínek?´ - ´V hofpodě.´ - ´Ehm..., a kdepak spí maminka?´ - ´U foufeda.´ - ´No..., a kde spinkáš ty, Pepíčku?´ - ´V poftýlce.´ - ´No vidíš! A čím se přikrýváš?´ - ´Pefinou.´ - ´No, a co je v peřině?´ - ´Pefí.´ - ´No, vidíš, takže co nám dává ještě husa?´ - ´Fádlo!´
Na jedné farme žil farmár se ženou a tremi syny. Jednoho rána se žena probudila a vidí na louce ležet jedinou jejich krávu, docista mrtvou. Prepadla ji beznadej - jak by ted mohla sehnat obživu pro svoji rodinu? Dostala se do velice silné deprese a obesila se v kuchyni. Když se probudil její muž, také on videl, co se stalo. Kráva mrtvá, žena mrtvá - naprosto bezvýchodná situace. Popadl pušku a strelil se do hlavy. Nejstarší syn se probudil, spatril, co se stalo a rozhodl se, že pujde k rece a utopí se. Došel k rece a tam na brehu našel sedet vodní vílu. Ta mu rekla: ´Znám príciny tvého zoufalství. Pokud se se mnou petkrát v rade pomiluješ, pomocí kouzel oživím tvé rodice i krávu.´ Syn souhlasil, ale po ctvrtém vyvrcholení se zhroutil a nebyl schopen dál pokracovat. Víla ho tedy vtáhla do vody a utopila. Další syn se probudil a také se rozhodl se utopit. U reky jej oslovila víla: ´Když se se mnou desetkrát pomiluješ, všechno napravím.´ Tak to mladík zkoušel, vydržel sedmkrát, ale víle to nestacilo a i jeho utopila. Když se nejmladší syn probudil a zjisitl, že kráva i rodice jsou mrtvi a bratri zmizeli, také se vydal k rece. Víla tam na nej už cekala a povídá: ´Videla jsem, co všechno se stalo, ale mohu to všechno napravit, pokud se se mnou patnáctkrát pomiluješ.´ Mladík odpovedel: ´To je všechno? Jen patnáctkrát pomilovat? Proc ne dvacetkrát?´ Vílu to ponekud zarazilo a mladík pokracoval: ´Sakra, proc ne petadvacetkrát?´ Víla váhala s odpovedí a mladík pridal: ´Co takhle tricetkrát?´ ´Dost!! Dobre, když me tricetkrát pomiluješ bez odpocinku, ta všechny oživím.´ Ted se ale zarazil mladík: ´Hele, moment. Jak mi zarucíš, že tricetkrát v rade te nesloží, tak jako to složilo tu krávu?´